Geloren - kloubní výživa pro psy

Co nám škodí ve vlastním bytě

14.4.2015
Foto: JRD

Průměrná rodina vyprodukuje v bytě každodenní běžnou činností až deset litrů vodních par. Jeden gram prachu z matrace může obsahovat až patnáct tisíc roztočů, kteří k životu potřebují vlhkost nad padesát procent. Člověk za hodinu vydýchá asi dvacet pět m³ čerstvého vzduchu, tedy přibližně jednu středně velkou místnost.

V jak „zdravém“ prostředí žijeme?

Snažíme se zdravě jíst, sportovat, dostatečně odpočívat, důsledně pečujeme o ducha i o tělo, a přitom mnohdy přehlížíme faktory, které jsou pro kvalitní život zásadní a které často mnoho z nás bere na lehkou váhu. Příkladem může být udržování přívětivého a zdravého vnitřního prostředí v našich domácnostech. Za pocity únavy, za ospalostí nebo bolestí hlavy lze často hledat vysokou koncentraci oxidu uhličitého, který sice sám o sobě není jedovatý, ale ukazuje na chybějící kyslík v místnosti. A právě nedostatečné větrání je nešvarem, zvláště v zimních měsících velmi rozšířeným. Příliš suchý vzduch způsobuje vysoušení sliznic a má negativní vliv na dýchací cesty, vysoká vlhkost pro změnu zvyšuje tvorbu mikroorganismů a plísní.

Foto: JRD

Foto: JRD

Také stále roste počet alergií, zejména u dětí. Na pyly a ostatní alergeny z vnějšího prostředí jsme všichni opatrní, méně už ale na ty, které na nás působí v interiéru. Riziko alergických a revmatických onemocnění zvyšuje i vysoká vlhkost, při níž dochází ke vzniku plísní a dobře se v ní daří také roztočům. Ti žijí především v matracích, polštářích a dekách. Jeden gram prachu z matrace přitom může obsahovat dva až patnáct tisíc roztočů, kterým k životu stačí vlhkost nad padesát procent. Nejlépe se jim tedy daří na podzim a v zimě, kdy se méně větrá. Stejně jako plísním. Pravidelné větrání v sobě ale zase skýtá riziko vniknutí pylů a prachu poletujících venku za okny.

Jak tedy situaci vyřešit?

Foto: JRD

Foto: JRD

Nejkomplexnějším řešením jsou tzv. zdravé byty s řízenou výměnou vzduchu. „Centrální větrání s rekuperací tepla udržuje v interiéru příjemnou stabilní teplotu, a přitom zajišťuje neustálý přísun čerstvého vzduchu, který cirkuluje a zároveň se i filtruje. Do místnosti se navíc dostává již v pokojové teplotě, neboť zpětně získává teplo z odcházejícího vzduchu. Pachy a škodliviny jsou účinně odvětrávány a díky integrovaným filtrům se také výrazně snižuje prašnost v interiéru,“ vysvětluje fungování bytů s rekuperací tepla Jan Řežáb, ředitel skupiny JRD, která se na energeticky úsporné a zdravé bydlení specializuje. Výhodou je rovněž možnost použití pylových filtrů, které nabízejí řešení i pro lidi s pylovou alergií, pro které doma vytváří doslova oázu. Systém vybavený speciálními čidly zabraňuje překročení vysokých hodnot vlhkosti a vytváří tak zdravější prostředí pro život. Přebytečná vlhkost zejména z koupelen a kuchyní je odváděna, čímž se zabraňuje možnému vzniku plísní a roztočů. Zároveň ale nedochází ani k nadměrnému vysoušení vzduchu, protože vyměňováno je jen jeho potřebné množství.

Jak bojovat?                               

Pokud bychom chtěli systém řízeného větrání nahradit vlastními silami, museli bychom intenzivně větrat alespoň pět minut každou hodinu, a to i v noci. Což není úplně reálné. Vedle kvality vzduchu, který dýcháme, je navíc pro zdraví a zejména odpočinek důležitý také klid. Se systémem řízeného větrání není nutné v noci otevírat okna, nehrozí proto hluk ani prach či průvan. Příjemný je pobyt i v létě, kdy teplota uvnitř nepřesáhne dvacet sedm °C.

Foto: JRD

Foto: JRD

Nízkoenergetické a energeticky pasivní byty disponují ještě dalšími významnými bonusy. Peněženky potěší zejména nízká spotřeba energie a šetrnost k životnímu prostředí. „Ceny energií neustále rostou a již nyní tvoří nezanedbatelnou položku v rodinném rozpočtu. Úspory jsou viditelné zejména v nákladech na vytápění. Systém rekuperace totiž důsledně zužitkovává přirozené teplo vydávané lidskými těly, vařením, domácími spotřebiči, ale i slunečními paprsky pronikajícími okny. Náklady v energeticky úsporných projektech tak jsou 4-6krát nižší než u běžných novostaveb. Energeticky pasivní budova spotřebuje méně než 15 kWh/m2 za rok, běžná novostavba 90 kWh/m2/rok. Roční úspora v platbách za energii tak při současných cenách činí 7.000 až 15.000 korun,“ vypočítává konkrétní úspory Jan Řežáb.

Alice                                                     

DOPORUČUJEME

Zanechte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Facebook